Projekty

Vize Milada

Ve spolupráci s Rehwaldt Landscape Architects jsme se umístili na třetím místě ve výjimečné mezinárodní krajinářsko-urbanisticko-architektonické soutěži o vizi rozvoje jezera Milada a jeho okolí.
V našem návrhu jsme se snažili vrátit Miladě život. Náš návrh a ještě více viz odkaz.

Usedlost Turbová

Usedlost Turbová – mé dětství bylo silně ovlivněno Trnkovou Zahradou, a když jsme tam poprvé vstoupili připadalo mi jako by to bylo včera: „To šlo jednou pět kluků do školy. Oni ovšem chodili do jiné školy, než do jaké děti chodí ….… Tak šli a cestou uviděli ve vysoké zdi z kamenů starou železnou branku, celou rezavou…… Tu zeď však nebylo vůbec vidět, protože byla tak zarostlá psím vínem, že vypadala jako pralesová zeď a ne obyčejná……Uvnitř bylo vidět spoustu vysoké trávy, šla klukům až nad hlavu, a taky nějaké keře a dosti šero. Pod jedním keřem stál kamenný trpaslík a usmíval se.“ ^{(Zahrada – Jiří Trnka)}

Park Střed Most

Trafostanice Smíchov

Rekonstrukce památkově chráněné trafostanice na Smíchově. Uvnitř naleznete galerii dokumentárního filmu, kterou provozuje spolek 400ASA.

Základní škola Veltrusy

Představujeme Vám náš návrh na dostavbu Základní školy ve Veltrusích. Stávající kapacity školy nejsou již delší dobu dostatečné, a proto jsme navrhli její rozšíření o přístavbu ve dvoře a půdní vestavbu na střeše stávající budovy. Samostatnou část návrhu tvoří nová tělocvična se zázemím. Naše řešení si kladlo za cíl nejenom navýšit potřebné kapacity tříd, šatny, školní kuchyně a jídelny, ale také školu provozně optimalizovat a zpříjemnit prostředí malým školákům a ulehčit jim případné přesuny v rámci školy, tak aby vyhovovala požadavkům a náležitostem vzdělávání 21. století.

Komín Radlice

Komín. Pozůstatek éry továrny na motory Mortorlet (Walter) stále ční nad Prahou. Spolu s investory jsme se snažili o obnovu této části brownfieldu se zachováním genia loci i samotného komína s novým využitím.

Základním motivem návrhu byla hřídel vrtulového motoru. Dynamický objekt s vyváženým středem. Pro nás komín jako osa a jednotlivá podlaží jeho jednotlivé čepy. Tak jako bylo energetické centrum srdcem areálu, tak byla kliková hřídel srdcem leteckých motorů.

Dostavba obepíná komínový dřík, který slouží jako komunikační jádro. Samotné jednotky fungují jako byty a kancelářské prostory s 360° výhledem.

Horní a dolní náměstí v Humpolci

Územní studie veřejných prostranství Horní – Dolní náměstí a lokalita Zichpili

Pro generálního zpracovatele studie Rehwaldt architekti jsme pracovali na třech tématech v centru urbanisticky velmi pestrého města – Humpolce.

Horní a Dolní náměstí jsou rozděleny prstencem budov s dominantou kostela, který pointuje zejména pohled svažitého Dolního náměstí. Výšková regulace umožňuje stávající zástavbě zvýšení o jedno patro s limity vztaženými k významným budovám a ochraně celkové kompozice obou náměstí.

Studie zastavitelnosti převážně městských proluk dokomponovává centrum města. Z řady variant byly stanoveny limity pro plánovanou zástavbu.

Nejpodrobnější regulativ byl zpracován pro území čtvrti Zichpili. Doplňuje původní strukturu a nastavuje poměrně přísná pravidla regulace vycházející z původní jednoduché architektury. Studii završuje návrh pavilonu na místě zbořeného domu, který se má stát veřejným prostorem a hmotou domu zároveň.

Bývalá továrna na Uzeniny Nusle

Nuselský vnitroblok skrývá industriální objekt bývalé vyhlášené uzenářské továrny Augustína Šebka v Nuslích, která byla revitalizována na moderní čtyřpodlažní kancelářský objekt. Atmosféru doby se zachováním autentických prvků výroby doplňuje původní komín, který ční nad celým prostorem a dominuje členitému půdorysu stavby.

Kotelna v Libčicích nad Vltavou

UM-ět vidět za roh,
UM-ět vidět za komín!

KOTELNA: Enigmatický brownfield v syrovém prostředí zpola opustěného industriálního areálu, originální eventový a výstavní prostor s gastronomickým zázemím, konvertovaný architektem Patrikem Hoffmanem do moderního kabátu

Ještě na konci 20. století tu hned vedle železniční trati Praha-Drážďany v tisících rukou cinkaly šroubky a libčický industriální park patřil k významným strojírenským centrům naší země. To však s koncem tisíciletí, díky nezdařilé privatizaci a následnému konkurznímu řízení dotepalo až téměř do úplného ticha. Ale nikdy není pozdě – dnes areál Libčických šroubáren vstává z popela!

Zasloužil se o to zejména architekt Patrik Hoffman, který souostroví bývalých industriálních staveb z autentické cihlové výstavby citlivou rekonstrukcí postupně vrací zpátky do života. Konverze Uhelného Mlýna v kulturní vysílač a designové centrum v blízké dostupnosti Prahy byla v roce 2013 ocenila hlavní cenou Grand Prix architektů.

Yedooo

.

Pivovar Falkenštejn

"Dobře se najíst, být skvěle obsloužen, pochutnat si na pivu, a nakonec si jít dát dvacet."

Uhelný mlýn v Libčicích nad Vltavou

Uhelný mlýn v Libčicích je průmyslová stavba z přelomu minulého století, která byla zrevitalizována architektonickým ateliérem Hoffman a byla oceněna Národní cenou za architekturu Grand Prix v roce 2013.

Energis

Místo

Areál leží v průmyslové zóně Slezské předměstí, severovýchodně od centra Hradce Králové. Ulice Vážní, na kterou je areál napojen, je hlavní dopravní páteří průmyslové zóny. Podél této komunikace jsou situovány hluboké průmyslové parcely (šířka cca 100 m, délka až 500 m), které jsou většinou ještě dále dělené a jsou obsluhovány příčnými obslužnými komunikacemi, případně železničními vlečkami napojenými na jižně vedený železniční koridor.

Zadání

V důsledku krize nebylo možné splnit si sen, postavit nový dům. Zbyla jediná možnost opravit dostupný, ale naprosto otřesný objekt konkurenční firmy, která krizi nepřežila.

Zájmem klienta bylo vybudovat reprezentativní sídlo firmy, které poskytne příjemné pracovní prostředí svým zaměstnancům a bude umožňovat případnou další expanzi firmy ve vazbě na skladový dvůr. Zároveň umožní části areálu i část kancelářské budovy samostatně pronajmout.

Návrh

Přízemí je provozně rozděleno na 3 části. U vjezdu do areálu je uvažována samostatná pronajímatelná komerční jednotka, jejíž náplní by mělo být kopírovací centrum, které hojně využije i projekční sekce firmy klienta. Ve střední části je velká jednací místnost se zázemím, navržená tak, aby mohla sloužit jak pro potřeby klienta, tak mohla být pronajata na jednorázové akce a prezentace. Jihovýchodní část objektu je oddělitelná část s kancelářemi se samostatným vstupem, která je samostatně pronajímatelná jako celek, či po jednotlivých kancelářích se společným zázemím.

Kancelářské prostory klienta, dle zadání zabírají celé 1. patro. Je navrženo vstupní foyer, které tvoří průhled domem mezi kopírovacím centrem a pronajímatelnou jednací místností, odkud je po schodech vstup do firemních kanceláří klienta v 1. patře. Do strany ulice je navržen výrazný reprezentační vstup spojený s „výlohou“ kopírovacího centra. Na straně areálu je vstup pro zaměstnance, návaznosti na parkovací kapacity v areálu.

Cílem návrhu je vytvořit atraktivní budovu v ulici. Je navrženo otevření přední části areálu, čímž se kancelářská budova posune vizuálně do ulice. Sadové úpravy, navržené v bezprostřední blízkosti budovy objekt provozově i významově vymezují v rámci areálu.

Aparthotel Lípa v Krásné Lípě

Bezprostřední inspirací pro architektonický výraz domu byla původní lidová architektura dřevěných podstávkových domů, která spoluvytváří nezaměnitelný charakter místa, svým materiálem, barevností a syrovostí.

Základní urbanistický koncept domu zohledňuje významnou polohu celého souboru v centru města. Celkový tvar souboru budov ctí a rozvíjí navazující městkou strukturu. Jednou stranou jednoznačné dotváří chybějící frontu náměstí. Dalším objektem vymezuje uliční profil ulice. Měkkým obloukem fasády se obrací k rybníkům. Měkká silueta domu je tvarována tak, aby plynule navazovala na sousední historické objekty. Stavba byla oceněna cenou Stavba roku za rok 2013.

Továrna na svítidla Koloděje

Zadáním investora bylo navrhnout jednoduchý, nepříliš finančně náročný objekt, který by poskytoval dostatek světla a maximálně využíval dřevěné konstrukce. Výsledná dvoupodlažní hala má čtrnáct třímetrových polí v delším směru , z nichž deset slouží výrobě, ve čtyřech je vedení firmy, administrativa a sociální zázemí. Těžké stroje jsou v přízemí, montáž se provádí na betonovém stropě v patře. Všechny ostatní konstrukce, nosné konstrukce stěn i stropů, opláštění, fasáda, jsou dřevěné. Světlo je přiváděno světlíkem, pásovými okny, proskleným vstupem a prochází všemi prostorami. Nosná konstrukce přízemí výrobní haly je železobetonová rámová se stropními panely. Montované sloupy jsou uloženy do prefabrikovaných patek. Konstrukce patra výrobní haly a administrativního bloku je vytvořena ze dřeva. Nosná dřevěná konstrukce je určitou variantou v Americe velmi rozšířeného systému „baloon framing“, ale na rozdíl od většiny amerických staveb je v tomto případě odhalená. Rozpěrky mezi nosnými prvky vytvářejí pravidelný systém kazet, montáž připomíná velkou stavebnici. Pevné části fasády byly původně navrženy z cembonitu, pro vysokou cenu a nebezpečí praskání desek byla však použita fasádní vodovzdorná překližka. Vodorovné spáry jsou zajištěny „Z“-lištami. Pásová fasádní okna byla navržena jako pevná, neotvíravá. V interiéru dominuje střední komunikační prostor. Schody i podlahové rošty jsou tu z dřevěných rohoží. Konstrukce schodiště je tvořena roštem z lamel, které tvoří soustavu stupňů a podstupnic. Tyto subtilní dřevěné struktury nebrání světlu a průhledům. Světelnou atmosféru továrny dotvářejí elegantní, velmi kvalitní svítidla, která investor sám vyrábí.

Smíchov Design District

Prostor

Ověření fungování místa (ve vztahu k budoucímu domu „na trvalo“), 

parter ulice Kováků a parter ulice na Zatlance, vazby na okolí a toky lidí, 

využití pozemku na dobu cca 5 let

Insight

“Smíchovu chybí kulturní vyžití jako dříve.

Chybí atmosféra. Chybí nálada. Chybí život.

Chybí něco výjimečného o čem se bude mluvit, co budou chtít lidi vidět.”

Mise

“Dát Smíchovu, druhému srdci Prahy, obsah, který se vytratil.

Vytvořit kulturní a společenskou konkurenci masovému spotřebnímu

chování a pasivnímu konzumování v Novém Smíchově a okolí.”

Vize

“Praha dlouhou dobu volá po vzniku design districtu.

Inspirativního prostředí pro české a zahraniční designéry a značky.

Vložíme tedy do hektického a pulzujícího prostředí Smíchova prvek, který bude mít jinou, tvůrčí náladu a energii.

Smíchov a Praha 5 se doslova stane centrem designu.”

Poštovna Anežka na Sněžce

Je těžké najít v Čechách obtížnější podmínky pro návrh nové stavby. Extrémní klimatické podmínky, 1. zóna Krkonošského národního parku, ale úkol to byl nesporně krásný.

Česká Poštovna na Sněžce je nejvýše umístěnou stavbou v České republice. Uvnitř této unikátní stavby můžete využít listovních služeb a odeslat pohled z nejvyššího místa v ČR. Unikátní vyhlídková terasa na střeše Poštovny nabízí rozhled po Čechách i Polsku. Architekti Hoffman a Rajniš, kteří jsou autory výsledné architektonické podoby Poštovny vytvořili devět návrhů s ženskými jmény od A. Z návrhů byla nakonec vybrána varianta s názvem Anežka. Jednoduchý prostor poštovny, zcela oprostěný od servisních funkcí, se vznáší na subtilních podporách nad terasou vrcholu. Jeho čistá geometrie má ve své lapidárnosti sílu – pět čtverců tvoří obdélník.

Rodinný dům Praha

Soukromý rodinný dům v Praze 

Rodinný dům Dolínek

Novostavba rodinného domu Dolínek

Poliklinika Opatovská

Rekonstrukce fasády a interiéru.

LEHÁRO - Restaurace s občerstvením ve Špindlerově Mlýně

Přáním investora bylo vytvořit jiný dům, než který byl původně navržený. Dům, který bude příjemný lidem a který splyne s okolní přírodou. Postavit dům, který je postaven výhradně z přírodních materiálů.

Z důvodu výrazně slabší vytíženosti regionu v letním období v porovnání se zimou, zaměřit rozsah služeb s maximálním důrazem na letní aktivity. Vytvořit dům, který poskytne potřebné zázemí a ochranu různorodým návštěvníkům hor - vytvořit místo pro pěší turisty, pro cyklisty i ale pro lyžaře, pro všechny generace.

V základních představách investora je součástí stavby informační centrum poskytující informace pro turisty, cyklisty i lyžaře, spojené s výstavními prostory pro příležitostné výstavy. Služby pro cyklisty – s potřebným servisem kol a prodejem náhradních dílů, případně s možností půjčovny kol. Jednoduché a rychlé občerstvení přístupné z cesty. Vše doplněné o kvalitní restauraci s otevřenou kuchyní pro max. 50 míst a zázemím pro zaměstnance. S malým sklípkem pro uskladnění vína. V neposlední řadě samostatně přístupné veřejné bezbariérové toalety a sprcha. Celý tento soubor doplnit o byt a kanceláře správce. Volné a zpevněné plochy patřičně upravit a připravit je tak, aby poskytovali možnost oddechu a relaxace pro kolemjdoucí. Vzhledem k rozsahu záměru realizovat stavbu ve dvou až třech etapách.

Informační centrum Větrné

spolupráce: Hoffman Rajniš Architekti - Prof.Ing.arch. Martin Rajniš, Ing.arch.Patrik Hoffman

Informační centrum je součástí projektu větrné farmy „Kryštofovy Hamry“ Centrum bude mimo zimní sezónu sloužit pro přímé návštěvníky větrné farmy, kteří si v předstihu přes internet či telefonicky objednají návštěvu spojenou s prohlídkou větrné farmy případně přednáškou a besedou na téma obnovitelné zdroje energie.

Rozhledna Hýlačka

Rozhlédni se člověče -

to, co vidíš, to jsi ještě neviděl -

první nezávislá samoobslužná periSKOROzhledna s turistickou „klubovnou“.

Pro umístění jsme se rozhodli použít původní základy rozhledny. Respektovat místo, historii, připomenout zvoleným tvarem původní rozhlednu. Zachováváme také místo původního vstupu, jen navrhujeme nahradit stávající schodiště rampou a vytvořit tak bezbariérový přístup. Vzhledem k zvolenému konceptu „rozhlížení se“, jsme zpřístupnili rozhled skutečně všem. Bezbariérovou periSKOROzhlednu. Stávající tvar jsme rozšířili o „hlásku“ s výhledem na město, sousední pozemek. Tento prostor by mohl být použit pro příležitostné akce jako hlediště. Okolní pozemky by mohli sloužit pro shromáždění účastníků těchto akcí. Prostor „periSKOROzhledny“ jako zázemí pro herce. Sociální zázemí navrhujeme umístit do samostatného objektu mimo navrženou periSKOROzhlednu – a to z několika důvodů. Jedním z důvodů je, že se kloníme k samoobslužnému provozu a zároveň je možné využít toto zázemí i pro příležitostné akce a není nutné omezovat provoz rozhledny. Samotné zázemí by byla jednoduchá kruhová stavba, která by ukrývala toaletu, umyvadlo a pítko. Velikost zázemí se tak mohla v budoucnu flexibilně přizpůsobit skutečným potřebám. Toto zázemí, by mohlo být také zpoplatněno, tak, aby se pokryly náklady na provoz a vybudování tohoto zařízení. 

Rozhledny v Krkonoších

Soutěž na návrh rozhleden do Krkonoš

Prosecká vyhlídka

Zpřístupnění Prosecké vyhlídky

Maják v Libčicích nad Vltavou

„Město na řece – oživení Libčické náplavky“

Město Libčice nad Vltavou leží severozápadně od Prahy v hlubokém údolí řeky Vltavy, lemovaném výraznými skalními masivy.

Město na řece. Město, které bylo osídlené již od pravěku, má v současné době 3200 obyvatel. 19. století znamenalo velký rozvoj města, zásluhou železnice došlo k výraznějšímu rozvoji průmyslu následně i posílení charakteru města. Tento vývoj ale také postupně oslaboval roli řeky v životě města. Železnice rozdělila město na dvě části. Na město za tratí a před tratí. Za tratí se žije a před tratí se vyrábí. Průmyslová zóna u řeky znesnadnila běžný přístup k řece. V poslední době dochází k utlumení původní průmyslové výroby – skončila cihelna, pomalu skomírá i výroba v areálu „Šroubárny“. Z původního objemu výroby se dnes vyrábí sotva několik procent. Tyto průmyslové areály čekají na své nové funkce na své nové využití. Je jen otázkou času kdy tato změna nastane.

Cílem bylo přiblížit život města řece – oživit Libčickou náplavku, vytvořit novou sportovně rekreační a společenskou zónu určenou pro volnočasové a společenské aktivity a celkově zkultivovat tyto volné plochy, pokusit se město více přiblížit životu na řece - posílit roli řeky v životě města. Řešení tohoto severního cípu by se mohlo stát součástí širší koncepce rozvoje města. Být impulsem pro změnu v rámci nově vznikajících "brownfields" ( bývalá „šroubárna“, cihlena, nádraží ) v zóně mezi řekou a tratí. Připravit základ pro novou koncepci rozvoje města.